Ráda bych zde ale i zmínila jiný důležitý faktor pro stav a kondici celé naší společnosti. A tím je emoční prostředí. To v jakém emočním prostředí člověk vyrůstá má stěžejní vliv na vývoj a zdraví každého jedince. Emoce tvoří naše nitro, vibrují na určité frekvenci, kterou pak každý vyzařuje do okolí, a to ho pak na základě těchto frekvencích určitým způsobem vnímá a chová se k němu. Na základě těchto vibrací, zákona přitažlivosti pak přitahujeme do života situace a lidi, kteří nám přesně ukazují stav našeho vnitřního nastavení, zrcadlí nám nás samotné.
Každá emoce, ať už negativní či pozitivní vytváří v těle toxiny. Ty pozitivní tělo s pomocí zdravých stravovacích návyků s přehledem zpracuje a vyloučí, ty negativní zůstávají a usazují se v přesně určitých částech těla, ke kterému se daná emoce vztahuje na fyzické rovině. Nahromaděním těchto negativních emočních toxinů v kombinací s ostatními toxiny (znečištěné životní prostředí, léky, nekvalitní potraviny) potom vznikají nemoci, různá postižení, deformace na fyzické rovině, na psychické rovině má člověk pocit, že nemůže nic, je slabý , apatický, vyhořelý, staví se do role oběti. Vše je ale se vším úzce spojeno, a víceméně jedno neexistuje bez druhého.
Emočně toxické rodinné prostředí je každé, kde oba rodiče nejsou sami emočně vyspělí, nemají zpracovaná témata ze svého dětství a ze své rodové linie nebo teda s nimi alespoň na nějaké rovině neumí pracovat, nepředávají zdravé šablony o ŽIVOTĚ JAKO TAKOVÉM svým dětem.
A tady je úplně jedno, zda jedinec vyrůstá v rodině, kde jsou alkohol, drogy, či násilí na denním pořádku nebo vyrůstá tzv. ve zlaté kleci a dostává přemíru materiálního zabezpečení.
Věřte, že to je vašim emocím a vnitřnímu nastavení a vnímání vlastní reality úplně jedno. Obecně platí, že děti jsou vždy přesnou a věrnou kopií obou svých rodičů. V raném dětství na sebe naberou vše od chování, návyků, gest, způsobu myšlení, vyjadřování, způsobu komunikace s okolím, sebevyjádření, fyzického vzhledu, ale přivlastní si i jejich pocity a emoce, které jim vlastně ani zdaleka nepatří. Nicméně jsou uloženy hluboko v podvědomí a velmi silně je v dospělosti ovlivňují. Ale protože chtějí být dobrými dětmi a udělat radost svým rodičům a naplnit jim tak jejich smysl života, protože právě proto si většina rodičů dnes děti tzv. pořizuje, vzdají se tím svého života a žijí životy svých rodičů. Díky všem těmto převzatým, limitujícím, nefunkčním vzorcům ani nemají možnost přirozeně vyvíjet svoji genialitu, individualitu, rozvíjet své schopnosti a být napojeni na svůj obrovský potenciál pramenící z bohatých informačních záznamů svých rodových linií a pozvednout je tak na další vyšší úroveň.
Místo toho jsou opakovaně nemocní, jsou obézní, vzteklí, nezvladatelní, mají mraky alergií, imunitní poruchy, autoimunitní choroby, rakoviny a v neposlední řadě se již už děti narodí s postižením nebo retardací.
Ještě pořád žijeme v době, kdy si tento základní holý fakt rodiče neuvědomují, že děti jim zrcadlí svým chováním a svojí fyzickou kondicí přesný stav jejich zraněného vnitřního dítěte, stav jejich duše. Každá nemoc, kterou dítě prochází je vlastně odraz vnitřního nastavení obou rodičů a má svoji psychosomatickou a emoční příčinu. Poukazuje a upozorňuje své rodiče tímto na něco, co je třeba řešit. Dnešní společnost a zejména rodiče si ani neuvědomují, jak vše se vším souvisí, a jak je vše propojené. Každé emočně nezpracované téma zůstává uložené v těle na fyzické úrovni.
Je na čase si uvědomit, že dnešní děti opravdu nemusí nosit tyto již nesloužící zátěže svých rodičů a předešlých generací. Každý musíme začít sám u sebe. A to v jakém stavu mentálním, emočním, fyzickém se dítě nachází, je pouze a jenom vlastní tvorba (je jedno či je nevědomá) jeho vlastních rodičů. Především je to zodpovědnost za život jako takový. Výmluvy typu, já nevím, co mám dělat dnes opravdu nejsou na místě a veškeré informace jsou dnes všude volně přístupné. Ano, každý rodič samozřejmě dělá, co umí a může nejlépe, o tom není pochyb. Zároveň ale přiznat si fakt, že prostředí, které vytváří pro své děti není zdravé, že jeho dítě je nemocné kvůli jeho vnitřnímu nastavení, je pro mnohé stále ještě hodně velký hardcore.
Při své práci na sobě jsem opravdu pokaždé narazila na souvislosti spojené s mým vnitřním emočním nastavením z dětství, s realitou, ve které jsem žila a s nemocemi, které mě opakovaně udržovaly v pozici chudinky a roli oběti. Došlo to tak daleko, že jsem se ocitla před branou smrti, v ten moment jsem opravdu chtěla zemřít a vzdát se života. Nicméně se to nestalo, můj plán duše zřejmě nebyl v tu dobu ještě naplněn. Nic mi v tu chvíli nedávalo smysl. Až dnes s odstupem času vnímám širší souvislosti a rozumím tomu, že to vše bylo součástí mého tréninku a přípravy pro budoucí práci s lidmi. A až dnes, po mnoha letech v tom konečně vnímám a cítím svoji vnitřní sílu, svoji autenticitu a plně tuto svoji část přijímám.
Sama děti nemám. Ano, spoustě věcem nemusím rozumět. Ale i já jsem byla dítě a musela jsem se podívat z obou stran na vztah rodič vs. dítě nebo dítě vs. rodič ve svém životním příběhu. Pochopit, uzdravit a přetransformovat z pozice dospělého člověka svůj vztah ke svým rodičům. Je jedno, z které strany to prožíváte, protože všechny cesty jsou obousměrné a podstata i mechanismus emočních zranění a našich přirozených biologických obraných reakcí těla je vždy stejná. Každý svoji vlastní vnitřní změnou vibračního pole a prací na sobě může vytvářet vhodné a zdravé energetické pole, které ostatní povede k pozitivní změně v jejich životě.
Takže milí dospělí, rodiče a všichni, kteří se jimi chystáte stát, podívejte se nejdříve na to, jak to s vámi emočně vypadá, dovolte si emočně dospět a uzdravit vše, co se dědilo ve vašich rodových liniích a vytvořilo to tzv. nemocné reality pro vás a vaše blízké. Je čas posunout se dál. Nejprve každý sám za sebe a poté společně pojďme VYTVOŘIT zdravé prostředí pro všechny děti a budoucí generace.
Je jedno v jaké situaci se momentálně nacházíte, protože to rozhodně nemusí být do budoucna trvalý stav. Rozhodně se nikdo nemá za co stydět, a hlavně už není třeba nic předstírat a skrývat, protože stejně dřív nebo později vše vyplave napovrch.
Každý svým individuálním příběhem tvoří právě onu neomezenou a velmi důležitou rozmanitost tohoto světa. Každý příběh je zde důležitý.
Vše máme ve vlastních rukou. Jsme tvořící bytosti, které svým vědomím tvoří realitu tohoto světa. Každý může od základu změnit svůj život. Vy jste ten klíč k otevření se nového života v nové realitě.
A nikdo, opravdu nikdo to za vás neudělá.
S láskou VERONIKA BARKOCI
KÓDY VAŠÍ DUŠE
Emoční Terapie – práce s podvědomím, emocemi, vnitřním dítětem, rodovými vzorci, fragmentací.
Lektorka Metafyzické Anatomie úrovně 1
Konzultant Metafyzické Anatomie – MAT úrovně 2
www.kodyvasiduse.cz
Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz FB: https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/ a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.
